Hlavní stránka Cestovní kancelář S.E.N.

Slarque – Madeira 2010

21. Protipirátská pevnost ve Funchalu 2 22. Katedrála Sé 23. Testování madeirského vína 24. Řeka ve Funchalu 25. Ešpada (hlavy)

26. Dům naproti tržnici 27. Lanovka na Monte 28. Madeirská vlajka na tržnici 29. Ovoce na tržnici 30. Bývalý železniční viadukt

2. den – pondělí 3. května 2010

Funchal

… Kousek za pevností svatého Vavřince (obr. 21) jsme se vzdálili od pobřeží a ocitli jsme se u katedrály Sé (obr. 22). U sídla madeirského biskupa stojí socha papeže Jana Pavla II. Uvnitř zrovna probíhala bohoslužba, takže jsem byl zpátky venku ještě dříve, než si mé oči stihly zvyknout na kostelní přítmí. Radši jsem počkal venku, dokud nás opět nebylo všech deset.

Další zastávka byla naštěstí z jiného soudku – bylo jí Muzeum vína. Prohlídku jsme nějak vynechali, koukli jsme po flaškách. Opravdu není problém si koupit sto let staré madeirské víno. Jenom cenovku jsem tam neviděl. Šárka nám toho o místním víně řekla dost, takže jsme mohli přejít rovnou k degustaci (obr. 23). Po pár sklenkách madeirského jsme opustili historickou budovu firmy Blandy's a vydali se zpátky kolem katedrály Sé.

Funchalem protékají dvě řeky, které jsme překročili krátce po sobě. Nejsem si jistý, zda tahle fotka (obr. 24) je z prvního nebo druhého mostu, ale obě řeky vypadaly podobně. Naší další zastávkou byla tržnice. Nejdříve nám Šárka podala informace o místním ovoci a pak už jsme se rozešli po tržnici. S Martinem jsme šli asi po čichu, takže jsme začali v rybí části tržnice. Zde byly kromě špalků tuňáka nejzajímavější místní ryby ešpady (obr. 25). Žijí v asi dvoukilometrové hloubce a v noci se vydávají lovit až zhruba o kilometr výš. A to je příležitost pro místní rybáře, kteří je v noci vytahují pomocí extrémně dlouhých vlasců. Díky rozdílu tlaků se jim po vytažení nad hladinu poněkud vypoulí oči.

Na střeše tržnice byla kavárna a dobrý rozhled jak na divoce barevné domy kolem (obr. 26), tak na lanovku na Monte kousek za nimi (obr. 27). Uvnitř byly nejlákavější stánky s ovocem (obr. 28 a 29), kde mohl člověk cokoli ochutnat, aniž by musel něco koupit. Ale většina lidí si nějaké to ovoce i nakoupila. Od tržnice jsme se vydali zpět k pobřeží, kde na nás čekal náš mikrobus. Ten se s námi vymotal z centra a začal se klikatit do kopce.

Naší další zastávkou totiž bylo právě zmiňované Monte. To je dnes bráno jako součást Funchalu, ale leží nad ním v nadmořské výšce zhruba 550 metrů (udávaná střední výška, ve skutečnosti od 300 do 800 metrů nad mořem). Původně to byla vilová čtvrť pro nejbohatší obchodníky. Zvláštností je, že sem v letech 1893 až 1943 vedla ozubnicová železniční dráha. Její nejvýše položená stanice byla v nadmořské výšce 867 metrů. Dosud z ní zbyl pár nádražních budov a jeden dnes už silniční viadukt (obr. 30)…