7. den – sobota 8. května 2010

Pico Ruivo

… Šli jsme po vzorně upravené cestičce, na které výškové rozdíly překlenovala různá schodiště, směrem k hoře Pico do Cidrao (1798 m), před kterou se naše cesta stočila směrem k Pico do Gato (= kočičí hora; 1780 metrů). Jedním z rozeznatelných bodů na cestě je vyhlídka Ninho da Manta (= hnízdo káňat; obr. 151 a 154), odkud je vidět do údolí, na okolní hory (obr. 152) i na cestičku vytesanou na jejich stěnách (obr. 153). Pokračovali jsme přes další vyhlídky pod dalšími horami (obr. 155), kolem se tyčily lávové výčnělky připomínající zdi (obr. 156), na vrcholcích skal stály velké šutry (obr. 157) a někde vedla cesta bránou vytesanou do jedné z lávových stěn (obr. 158). Před tunelem pod horou Pico do Gato rostla spousta netřesků a kousek za ním (obr. 159) se cesta rozdvojovala (obr. 160). Zatímco vpravo vede cesta příkrým svahem po stěně hory Pico das Torres (= hora věží; 1847 m), cesta vlevo je kratší a směřuje k dalšímu tunelu. Obě vedou na Pico Ruivo, my šli tou kratší a snazší…